Úspěšný vstup žáka do školy a jeho bezproblémové fungování v ní předpokládá, že žák bude na školu po všech stránkách připraven. Předpokládá se, že dítě vstupující do základní školy dosáhne určité úrovně ve všech výchovných složkách, především po stránce rozumové, aby zvládal nároky kladené na něj učivem;citové, aby dokázal strávit určitý čas bez matky a svých blízkých; mravní, žák již musí mít osvojené základy slušného chování ve společnosti; tělesné, protože bude muset většinu dne sedět v lavici, což značně zatěžuje svalový a kosterní systém, ale hlavně – bude neustále používat psací náčiní, s jehož manipulací potřebuje získat zručnost a praxi (FABIÁNKOVÁ, HAVEL, NOVOTNÁ, 2002). Stejně tak drobné svaly ruky musí být připraveny na vysilující a jednotvárnou činnost. Vzpomeňte si, když Vám někdo něco dlouho diktoval, jak Vás bolela ruka a jaké vyčerpání to způsobilo. Čím méně je ruka trénovaná, tím rychleji se unaví.
Grafomotoriku bychom tedy mohli popsat jako soubor psychomotorických činností, které jedinec vykonává při psaní a kreslení (DOLEŽALOVÁ, 2005). Psaní je soubor účelných pohybů, které jsou vykonávány pomocí koordinace oka a ruky, a předpokladem úspěšného osvojení psaní je právě určitý stupeň rozvoje grafomotoriky.
Je účelné rozvíjet tyto dovednosti od raného dětství. Nejlepší a nejširší prostor má pro jejich rozvoj rodina. Rodiče ale ve většině případů bývají laici, kteří na výchovu a vzdělávání svého dítěte nemají potřebné odborné vědomosti, a v dnešní době ani čas. Také převládá názor, že psát se dítě učí až ve škole, tak proč se přípravou zabývat doma. A protože jsme již řekli, že manipulace s tužkou je činnost náročná, jen málokteré dítě si samo dobrovolně dlouhodobě kreslí a „píše“.
Zde se tedy objevuje nezastupitelná role mateřské školy. V dnešní době, která děti zahlcuje množstvím rychle se střídajících podnětů, je těžší přivést děti ke kreslení a u činnosti je udržet. Mateřská škola může prostřednictvím vhodných materiálů (i přírodních) a pomůcek, přizpůsobeným věku dětí, které jsou pro děti nové a originální, nabídnou dětem zajímavou činnost jako alternativu jiným hrám. Role učitelky je zde samozřejmě nenahraditelná. Dětská pozornost rychle opadá a je třeba ji průběžně udržovat a povzbuzovat - děti vhodně motivovat. Je také nezbytné, aby pod stálou kontrolou byl způsob uchopení a manipulace s psacím náčiním. Správný úchop tužky není zcela přirozeným a děti, které nemají vhodné vedení, si rychle osvojí špatný úchop, jehož odstraňování je velmi náročné a zdlouhavé!
A jaké činnosti jsou tedy pro rozvoj grafomotoriky vhodné? Jsou to všechny manipulativní činnosti:
- Ukazování na předměty - při kterém dochází ke koordinaci ruky a oka, pohyby se zpřesňují a stávají se účelnými. Je vhodné spojit tyto činnosti s rozvojem komunikačních dovedností (např. vyprávěním příběhů) a rozumových schopností.
- Manipulace s drobnými předměty - při manipulaci např. s korálky, kostičkami, ale i se zbytkem křídy, napomáhá rozvoj drobného svalstva ruky, které je pro psaní zcela nezbytné.
- Manipulace s křehkými předměty - vyžaduje opatrné, a tedy velmi přesné zacházení. Bude ale realizovatelné jen v malých skupinkách, neboť vyžaduje stálý pedagogický dohled.
- Manipulace s nezvyklými materiály - je velmi vhodným motivačním prostředkem, který přispěje k rozvoji dětské fantazie a představivosti. Pro dnešní městské děti bývají nezvyklými materiály především přírodniny (písek, kamínky, listy apod.)
Doporučila bych pískovničku od firmy BENJAMÍN
Vhodnými tělesnými cvičeními je uvolňování a zpevňování svalů ruky a celého těla. V předškolním období je užitečné spojovat tyto činnosti s básničkami a písničkami. Dítě se potom plně nesoustředí jen na prováděný pohyb a dochází tak rychleji k automatizaci prováděných cviků. Současně tak činnost spojujeme s rytmem, který je pro děti přirozeným a příjemným. Rozvíjíme tak rytmické cítění, které je pro správný nácvik psaní v pozdější době zcela nezbytné.
- Navozování napětí drobných svalů ruky s následným uvolněním - je vhodné zařazovat před psaním (a kreslením), ale i během činnosti.
- Nácvik „špetky“ - nebo-li postavení prstu ruky při držení psacího náčiní.
- Uvolňování ramenního, loketního kloubu a zápěstí (v tomto pořadí) - dochází ke koordinaci hrubé motoriky a celkovému uvolnění ruky, což je pro psaní nezbytné. Čím více a déle jsou svaly v napětí, jím rychleji dochází k únavě, ke zhoršení až znemožnění výkonu. Proto začínáme s dětmi kreslit na velké formáty a to v různých polohách (stoj + kresba na svislou plochu, stoj + kresba na vodorovnou plochu, sed + kresba na podlaze, vzpor klečmo + kresba na podlaze, nakonec teprve sed u stolu a kresba na menší formát)
V pozdějším věku (5 - 6 let) děti motivujeme i k obkreslování a napodobování obrázku. Tyto činnosti sice nepodporují rozvoj tvořivosti a fantazie, ale na to dáme dětem prostor při volné kresbě. Některé děti, které si svými výtvarnými dovednostmi nejsou jisté, a proto se nám nedaří je ke grafomotorickým činnostem přivést, mohou tyto činnosti vykonávat rády, protože cítí značnou oporu v předtištěném materiálu.
- Obkreslování obrázků - pro tuto činnost potřebujeme průhledný materiál (ze začátku není vhodný poloprůhledný papír), na který dítě obkresluje tvar, který má vložený pod podložkou. Tato činnost podporuje zpřesňování pohybů, koordinaci ruka - oko. Obkreslený obrázek může dítě dotvořit jinými materiály. Nemusí jit jen o kresbu na papír, můžeme například obsypávat linie pískem na sklo.
- Napodobování obrázků - dítě již nemá matrici přímo pod svým papírem (sklem, fólií). Proto vedle rozvoje grafomotoriky dochází i k rozvoji paměti a představivosti - dítě se na tvar podívá, musí si ho (byť krátkodobě) zapamatovat, těsně před samým zakreslením představit a teprve potom se ho pokusit znázornit. Rozvíjíme i schopnost sebekontroly, protože málokteré dítě se nepodívá, jestli to má „stejně“.
Celou metodiku můžete najít v příručce "Knížka o psaní v písku"
Literatura:
- FABIÁNKOVÁ, B.; HAVEL, J.; NOVOTNÁ, M. Výuka čtení a psaní na 1.stupni ZŠ. Brno : Paido, 2002. ISBN 80-85931-64-8
- DOLEŽALOVÁ, J. Prvopočáteční psaní. UHK : Gaudeamus, 1998. ISBN 80-7041-938-5
Mgr. Veronika Najvarová Centrum pedagogického výzkumu Pedagogická fakulta MU najvarova@gmail.com
